Školení zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Nemělo by však fungovat pouze jako formální krok, který se uzavře podpisem prezenční listiny nebo absolvováním testu.
Správně nastavené školení pomáhá zaměstnancům rozpoznat rizika, předcházet pracovním úrazům a správně reagovat v případě mimořádné události. Současně podporuje odpovědnější přístup k bezpečnosti práce napříč celou firmou.
Kvalita školení přitom nezávisí jen na množství předaných informací. Důležité je především to, zda zaměstnanci obsahu rozumějí a dokážou získané znalosti použít v praxi.
Jak tedy nastavit školení BOZP a PO tak, aby splňovalo zákonné požadavky a zároveň mělo skutečný přínos?
Základem je splnění zákonných povinností
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat školení v oblasti bezpečnosti práce vychází zejména ze zákoníku práce, tedy ze zákona č. 262/2006 Sb. Požární ochranu upravuje mimo jiné zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
Zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit s pravidly, která se vztahují k jejich práci, pracovišti a konkrétním rizikům.
Nestačí proto předat pouze obecný soubor informací.
Obsah školení by měl odpovídat tomu, jakou činnost zaměstnanec skutečně vykonává, v jakém prostředí pracuje a s jakými riziky může přijít do kontaktu.
Jinou podobu proto bude mít školení administrativního pracovníka a jinou školení zaměstnance ve výrobě, skladu nebo na staveništi.
Školení musí vycházet z konkrétních rizik
Jednotný školící materiál pro všechny zaměstnance bývá sice organizačně jednoduchý, ale z hlediska skutečné prevence nemusí být dostatečný.
Zaměstnanec by se měl během školení dozvědět především informace, které se bezprostředně týkají jeho práce.
Může jít například o:
- rizika spojená s konkrétní pracovní činností,
- pravidla bezpečného používání pracovního vybavení,
- správné používání osobních ochranných pracovních prostředků,
- zásady pohybu na pracovišti,
- postup při pracovním úrazu,
- pravidla požární ochrany,
- umístění únikových cest a hasicích prostředků,
- postup při vzniku mimořádné události.
Čím konkrétnější je obsah školení, tím větší je pravděpodobnost, že zaměstnanec dokáže informace využít i v běžném provozu.
Vstupní školení nastavuje pravidla od prvního dne
První důležitou částí systému je vstupní školení.
Nový zaměstnanec se při nástupu seznamuje s prostředím, pracovními postupy a interními pravidly firmy. Právě toto období je vhodné využít také k nastavení základních pravidel bezpečného chování.
Vstupní školení by nemělo být pouze obecnou prezentací o BOZP.
Součástí by mělo být také praktické seznámení s pracovištěm.
Zaměstnanec by měl například vědět, kde se nachází lékárnička, jaké jsou únikové cesty, kde jsou umístěny hasicí přístroje nebo na koho se obrátit při pracovním úrazu či jiném problému.
Pokud bude zaměstnanec bezpečnost vnímat jako běžnou součást práce už od prvního dne, je větší pravděpodobnost, že bude pravidla respektovat také v budoucnu.
Periodické školení nesmí být pouhé opakování
Informace získané při nástupu se mohou postupně vytrácet. Mění se také pracovní postupy, technologie, interní pravidla nebo samotné pracoviště.
Proto je důležité zaměstnance pravidelně proškolovat.
Periodické školení by ale nemělo spočívat pouze v opakování stejného obsahu.
Může se zaměřit například na:
- připomenutí nejdůležitějších bezpečnostních pravidel,
- změny pracovních postupů,
- nová rizika,
- zkušenosti z pracovních úrazů,
- výsledky interních kontrol,
- nejčastější chyby zaměstnanců,
- změny interních předpisů.
Velmi užitečné je pracovat s konkrétními situacemi, které ve firmě skutečně nastaly.
Reálný příklad bývá pro zaměstnance srozumitelnější než obecná formulace bezpečnostního předpisu.
Při změně práce je potřeba reagovat okamžitě
Bezpečnostní školení není spojeno pouze s nástupem zaměstnance nebo pravidelným opakováním.
Důležité je také proškolení v případě změny.
Může jít například o situaci, kdy firma:
- pořídí nový stroj,
- zavede novou technologii,
- změní pracovní postup,
- přestěhuje provoz,
- přesune zaměstnance na jinou pracovní pozici,
- začne používat nové pracovní nebo ochranné prostředky.
Zaměstnanec musí být s novými podmínkami seznámen dříve, než začne novou činnost vykonávat.
Právě při změnách totiž často vznikají situace, kdy zaměstnanec pracuje podle starých návyků, které už novým podmínkám neodpovídají.
Teorie sama o sobě nestačí
Jedním z největších problémů tradičních školení bývá příliš velké množství teorie.
Dlouhá prezentace, množství právních předpisů a pasivní výklad mohou vést k tomu, že zaměstnanci sice školení absolvují, ale důležité informace si dlouhodobě nezapamatují.
Proto je vhodné kombinovat více způsobů vzdělávání.
Vedle klasického výkladu může firma využívat například praktické ukázky, videa, modelové situace, krátké znalostní testy nebo interaktivní školení.
Cílem není zaměstnance zahltit informacemi, ale pomoci mu pochopit, jak se má v konkrétní situaci zachovat.
E-learning nabízí flexibilní formu vzdělávání
Jednou z možností je online školení.
E-learning umožňuje zaměstnancům absolvovat teoretickou část školení samostatně a v čase, který odpovídá provozu firmy.
Dobře zpracované online školení může kombinovat:
- text,
- fotografie,
- videa,
- animace,
- kontrolní otázky,
- závěrečné testování.
Výhodou je také možnost evidovat absolvování školení a výsledky jednotlivých zaměstnanců.
Online forma je vhodná zejména pro části školení, které není nutné absolvovat přímo na konkrétním pracovišti.
U některých pracovních činností by však měla být doplněna také praktickým seznámením s riziky a pracovním prostředím.
Praktické školení připravuje zaměstnance na skutečné situace
Existují situace, které se zaměstnanec nejlépe naučí praktickým nácvikem.
Může jít například o použití hasicího přístroje, poskytnutí první pomoci nebo správný postup při evakuaci.
Praktická zkušenost umožní zaměstnanci osvojit si postup ještě předtím, než se dostane do skutečně stresové situace.
Vhodným doplňkem školení proto může být například:
- nácvik evakuace,
- ukázka použití hasicího přístroje,
- praktická první pomoc,
- nácvik použití ochranných prostředků,
- modelová reakce na havárii,
- praktická ukázka bezpečné obsluhy pracovního zařízení.
Člověk si často lépe zapamatuje situaci, kterou si sám vyzkoušel, než několik stran teoretických pokynů.
Moderní technologie mohou zvýšit účinnost školení
V některých oborech lze využít také modernější technologie, například virtuální realitu.
Její výhodou je možnost vytvořit modelovou situaci, kterou by nebylo možné bezpečně simulovat v běžném provozu.
Zaměstnanec si tak může vyzkoušet reakci například při:
- požáru,
- pádu z výšky,
- úniku nebezpečné látky,
- poruše technologického zařízení,
- mimořádné události ve výrobě.
Virtuální prostředí dokáže zaměstnance aktivně zapojit a umožňuje mu rozhodovat se podle vývoje konkrétní situace.
Technologie však sama o sobě nezaručuje kvalitní školení.
Vždy musí odpovídat konkrétním rizikům pracoviště a být součástí smysluplně nastaveného systému vzdělávání.
Důležitý je přístup vedoucích pracovníků
Bezpečnost práce nezačíná u prezentace ani u podpisu zaměstnance.
Začíná především u každodenního chování lidí ve firmě.
Významnou roli mají vedoucí pracovníci.
Pokud sami nedodržují pravidla, zaměstnanci velmi rychle získají dojem, že bezpečnost není skutečnou prioritou.
Typickým příkladem může být vedoucí pracovník, který vstupuje do provozu bez požadovaných ochranných prostředků.
V takové situaci může formální školení ztratit velkou část svého významu.
Vedoucí pracovníci by proto měli jít zaměstnancům příkladem, bezpečnostní pravidla dodržovat a aktivně reagovat na rizikové situace.
Bezpečnost musí být součástí každodenní práce
Dobře fungující systém BOZP se nepozná pouze podle dokumentace.
Důležitým ukazatelem je také to, jak se zaměstnanci chovají v běžném provozu.
Ideální je prostředí, ve kterém zaměstnanci bezpečnostní rizika sami sledují a upozorňují na ně.
Pokud zaměstnanec vidí poškozené zařízení, překážku v únikové cestě nebo jiný problém, měl by vědět, komu a jak situaci nahlásit.
Firma by zároveň měla podobná upozornění aktivně řešit.
Pokud zaměstnanci opakovaně hlásí problémy a nic se neděje, jejich ochota bezpečnostní nedostatky oznamovat postupně klesá.
Sledujte také skoro-nehody
Velmi cenným zdrojem informací mohou být takzvané skoro-nehody, často označované jako near misses.
Jde o situace, kdy ještě nedošlo k úrazu nebo škodě, ale okolnosti ukazují, že k nim dojít mohlo.
Příkladem může být špatně uložený materiál, který spadne těsně vedle zaměstnance.
Nikdo není zraněn, ale událost upozorňuje na riziko, které je potřeba odstranit.
Pokud firma podobné situace sleduje, může problém řešit ještě před vznikem skutečného pracovního úrazu.
Ochota zaměstnanců hlásit skoro-nehody je zároveň známkou toho, že bezpečnosti věnují pozornost.
Jak zjistit, zda je školení skutečně účinné
Samotné absolvování školení ještě neznamená, že zaměstnanci změnili své chování.
Firma by proto měla jeho přínos průběžně vyhodnocovat.
Může sledovat například:
- výsledky znalostních testů,
- dodržování bezpečnostních pravidel,
- používání ochranných pracovních prostředků,
- počet hlášených rizik,
- počet skoro-nehod,
- pracovní úrazy,
- výsledky kontrol pracoviště.
Důležitá je také zpětná vazba zaměstnanců.
Pokud některé části školení považují za nesrozumitelné nebo příliš vzdálené jejich skutečné práci, je vhodné obsah upravit.
Školení by se mělo postupně rozvíjet podle toho, jak se mění firma, její provoz a rizika.
Každé pracoviště potřebuje jiný přístup
Při přípravě školení je nutné zohlednit prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují.
V kanceláři se bude obsah více zaměřovat například na ergonomii, práci se zobrazovacími jednotkami, požární ochranu nebo bezpečný pohyb na pracovišti.
Ve skladu bude důležitá manipulace s materiálem, skladování, pohyb manipulační techniky a používání pracovních prostředků.
Ve výrobním provozu se mohou přidávat rizika spojená s obsluhou strojů, ochrannými zařízeními nebo konkrétní technologií.
Na staveništi budou zase klíčovými tématy práce ve výškách, pohyb osob a techniky nebo dodržování pravidel na měnícím se pracovišti.
Právě přizpůsobení obsahu reálnému prostředí dělá ze školení praktický nástroj prevence.
Závěr: Kvalitní školení není jen splněná povinnost
Školení BOZP a PO by mělo být součástí dlouhodobého systému řízení bezpečnosti ve firmě.
Nestačí zaměstnance jednou proškolit a následně se tématu věnovat pouze při pravidelném opakování.
Bezpečnost práce je potřeba průběžně připomínat, kontrolovat a přizpůsobovat aktuálním podmínkám.
Nejúčinnější systém kombinuje teoretické znalosti, praktické zkušenosti, pravidelnou komunikaci a aktivní přístup vedení firmy.
Zaměstnanci díky tomu lépe rozumějí rizikům a vědí, jak jim předcházet.
Kvalitně nastavené školení tak není pouze způsobem, jak splnit zákonné povinnosti. Pomáhá vytvářet pracovní prostředí, ve kterém se bezpečnost stává přirozenou součástí každodenní práce.